Heslo „Co je to televize“ přestalo být populární i ve čtverce na rohu a přesto se na sítích vyskytuje. Kritika pasivní zábavy však není na místě, jestliže na sebe sypeme přímo sociální dávky nekvalitních příspěvků. Včetně reklam.

V obou případech máme možnost selekce. Na rozdíl od bedny plné cukru nás Facebook a Twitter bičují urgentními notifikacemi na mobil, tablet i hodinky. Ovšem pocit z produktivity našeho komentáře či lajku je skutečný jako Jim Carrey na Českých lvech.

Víme, že chceme-li něco dokončit, všechna upozornění máme vypnutá. Co dokončit, začít! Včetně zvuků a vibrací příchozí pošty. Osobně mám potichu dokonce SMS zprávy. Přicházel jsem na to postupně, zato aplikace byla rychlá.

Jsme kámoši, ale…

Klidně ať bývalý spolužák ze základky lajkuje nadměrné množství humoru, při kterém byste se museli polechtat, abyste se zasmáli. Spolužáka přece sledovat nemusíte. Zvlášť když v reálu jeho bezprostřední blízkost také nevyhledáváte.

Máme-li být v něčem nekompromisní, pak je to ve spotřebě. Sledováním primitivních citátů se posouváme stejně daleko, jako zhltnutím dalšího dílu Ordinace. Kvalitní jídlo a kvalitní obsah mají mnoho společného. Buď nás zdravě nasytí, nebo se nám z toho udělá špatně. Preferujte složité cukry před jednoduchými.

Děkuji za váš čas,

Lukáš Fronk